Transformace podnikového vzdělávání - Faktory ovlivňující implementaci virtuální reality do podnikového vzdělávání

Abstract

Předložená disertační práce se zaměřuje na problematiku implementace virtuální reality (VR) v rámci podnikového vzdělávání. Cílem je identifikovat klíčové faktory, které ovlivňují úspěšnost této implementace, a na základě těchto faktorů formulovat konkrétní postupy v podnikách. Teoretická část práce vychází z konceptů Průmyslu 4.0 a 5.0 a poskytuje přehled současného stavu znalostí v oblasti VR a její aplikace ve firemním prostředí. V teoretickém rámci jsou zdůrazněny aspekty, jako je digitalizace, podnikové vzdělávání a technologické trendy, které jsou relevantní pro využití virtuální reality ve vzdělávání dospělých a zaměstnanců. Výzkumná část práce využívá kombinaci tří metod výzkumu: Delphi šetření, dotazníkového šetření a případových studií. Tříkolové Delphi šetření s účastí 22 expertů odhalilo celkem 59 faktorů ovlivňujících implementaci VR, z nichž 13 bylo identifikováno jako klíčové pozitivní faktory a 11 jako klíčové negativní faktory. Dotazníkové šetření zahrnující 121 respondentů, zaměstnanců firem, které již implementovaly virtuální realitu do vzdělávání, poskytlo hlubší vhled do zkušeností zaměstnanců s virtuální realitou. Z výsledků vyplynulo, že přijetí technologie závisí na věku a digitálních dovednostech, přičemž mladší generace vykazují vyšší míru spokojenosti a rychlejší adaptaci na nové technologie než starší pracovníci, kteří častěji pociťují fyzické obtíže spojené s používáním VR. Případové studie se zaměřily na tři české společnosti z různých odvětví: KION Supply Chain Solutions Czech s.r.o., International Automotive Components Group s.r.o. a SOFO Group a.s. Tyto studie demonstrovaly praktické aplikace virtuální reality v podnikovém prostředí, včetně simulace bezpečnostních rizik, tréninku na nových výrobních linkách a školení v oblasti soft skills. Případové studie poukázaly na to, že virtuální realita může výrazně zkrátit dobu školení, zvýšit zapamatovatelnost školených témat a přispět ke snížení chybovosti v pracovních procesech. Závěrem výzkumu byl identifikován soubor postupů pro efektivní zavedení virtuální reality do podnikového vzdělávání, který je strukturován do pěti oblastí dle modifikovaného rámce dle Khana (2007): Management, Zaměstnanci, Infrastruktura a institucionální podpora, Zpracování VR a Ostatní aspekty. Tyto postupy zahrnují například důkladné finanční plánování, individuální přístup k zaškolení zaměstnanců, zajištění dostatečné technické podpory a pravidelné aktualizace obsahu VR. Výzkum také poukazuje na nezbytnost podpory ze strany managementu a potřebu transparentní komunikace přínosů VR technologie pro úspěšné přijetí mezi zaměstnanci. Disertační práce přináší nové poznatky o využití virtuální reality v kontextu podnikových školení a přispívá k rozšíření teoretického rámce o praktické implikace a výzvy, kterým firmy čelí při zavádění této technologie. Výstupy práce poskytují cenné informace pro manažery a odborníky na lidské zdroje, kteří uvažují o integraci virtuální reality do svých vzdělávacích programů, a ukazují cestu k optimalizaci využití moderních technologií ve vzdělávacím procesu.