Bezdůvodné obohacení

Abstract

Diplomová práce se zabývá institutem občanského práva bezdůvodným obohacením. Práce nabízí představení institutu bezdůvodného obohacení se zaměřením na popis a vysvětlení významu jednotlivých skutkových podstat bezdůvodného obohacení z hmotněprávního i z procesněprávního hlediska. Hlavním cílem práce je popsat jednotlivé aspekty institutu bezdůvodného obohacení, které jsou uvedené v ustanoveních § 2991 - § 3005 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku. Dílčím cílem práce je též vyhodnocení uváděného popisu. Těchto cílů bylo dosaženo rešerší dostupné relevantní literatury, analýzou související judikatury a právních předpisů a uvedením názorných příkladů z praxe. Text práce je rozdělen do čtyř logicky propojených částí. V první z nich je probírán historický vývoj právní úpravy bezdůvodného obohacení se zaměřením na římské právo, Obecný zákoník občanský z roku 1811 a československé občanské zákoníky z let 1950 a 1964. Dále je v první části představena i platná česká právní úprava. Závěr první části se věnuje subsidiaritě bezdůvodného obohacení. Druhá část se věnuje celkem pěti skutkovým podstatám bezdůvodného obohacení. Jsou v ní popsány jejich jednotlivé aspekty, diskutovány jejich vzájemné souvislosti i souvislosti s jinými ustanoveními či právními normami. Třetí část práce se věnuje právu na vydání bezdůvodného obohacení. Detailně je zde diskutován jednak způsob a rozsah vydání bezdůvodného obohacení a jednak promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení. V poslední čtvrté části práce jsou porovnávány právní úpravy bezdůvodného obohacení v Česku, Rakousku a Německu.