MÉDIA A EXPERIMENT

Abstract

Koncept komunikace je velmi obecný, spadá přímo do okruhu sociologie, čehož se moje performance také dotýká. Její hlavní motiv však není přímo o lidské komunikaci a lidských vztazích, ale o principu reciprocity mezi dvěma celky, které ve videu působí jako organické tělesa více než jako lidské bytosti. Tedy se nejedná pouze o psychologický obsah, zaměřený na striktní sociologický problém. Tato performance je zaměřena spíše na experiment s fyzickým průběhem akce a reakce dvou na sebe nezávislých těles propojených vnějším elementem, v tomto případě látkou. Performance začíná pohledem na černé těleso, které se mění a prolíná do tvarů a obrazců. Tato hmota se po chvíli prolínání začne rozdělovat. Rozdělí se na dvě části, kdy zůstane propojená jen dlouhými černými liniemi. Ty jediné těleso drží pohromadě. Mezi dvěma částmi vzniká pohybový dialog, který postupem času graduje. Z videa je patrné, která ze stran vyhrává. Jedna strana má větší problém pohybovat se a donutit k pohybu druhou stranu. Vše vyvrcholí v momentě, kde je oblek násilím stáhnut z jednoho z aktérů, čímž se roztrhne jejich spojení i možnost komunikace a performance končí. Video je založeno na porovnání. Jak jsem již uvedla, performance má stanovený počátek a konec, proto není problém ji skoro přesně zopakovat. První performance byla ve velice kontrolovaném a speciálně vybraném prostředí. Sál byl ideální svojí velikostí, osvětlením, teplotou a barvou. Zajímalo mě tedy, co přesně se vizuálně změní, pokud performance zopakuji v prostředí, které nemohu ovládat. Po zopakování celého procesu jsem měla strukturou podobnou verzi, která však byla obsahově daleko více chaotická. Tyto kruté podmínky vytvořily tón pro zobrazení videa. Díky tolika zdánlivě negativním aspektům vznikl zajímavý a energetický výsledek.

Výsledkem mé práce jsou tudíž dva videozáznamy jedné a té stejné performance ovlivněné dvěma různými prostředími. Na první pohled obě videa v porovnání působí jako obrazy harmonicky a přirozeně. Jedno z prostředí je však fyzicky pro aktéry velmi kruté. Toto fakt ovšem divák performance smyslově nepociťuje. Pro diváka může být zajímavé porovnat tyto dva akty, aniž by měl zprvu povědomí o diametrálně rozdílných podmínkách vzniku obou aktů.