Česká kulturní krajina a její genius loci - Město Tachov a poutní místo Světce
Date issued
2016
Authors
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Západočeská univerzita v Plzni
Abstract
Práce je zaměřena na proměnu české kulturní krajiny a jejího genia loci na příkladu města Tachova a poutního místa Světce. Přestože ke Světcům již existuje literatura, je samozřejmě možné i dnes narazit na nové informace, které téma buď zpřesňují či doplňují. Nejstarší historie Světců je spojena s poutním kostelíkem zasvěceným Čtrnácti svatým Pomocníkům. Již zasvěcení kostela upozorňuje na čilé styky mezi Bavorskem a Čechami v minulosti. V 17. století prošla celá krajina Čech velkou proměnou, která souvisela s nástupem baroka po třicetileté válce. To se samozřejmě týkalo rovněž Světců, kde to bylo ještě umocněno tím, že nový majitel Tachova Jan Filip Husmann z Namedy a Riolsburgu sem přivedl nový řád paulánů, kteří se zde na 150 let usídlili. Po zrušení kláštera Josefem II. celé Světce i s bývalým klášterem odkoupil Josef Mikuláš Windischgrätz. S jeho synem polním maršálem Alfrédem I. Windischgätzem je pak spojena velkolepá přeměna Světců z poutního místa na aristokratickou rezidenci završenou mohutnou jízdárnou. V závěru práce jsou přiblíženy osudy celého areálu po roce 1945 a jeho nový život.
Description
Subject(s)
proměna české kulturní krajiny a její genius loci na příkladu města tachova a poutního místa světce, čtrnáct svatých pomocníků, klášter, velkolepá přeměna světců z poutního místa na aristokratickou rezidenci, jízdárna, historie po roce 1945 a nový život ve světcích.