(Dis)harmonie právních sfér: mnohojazyčnost práva EU v praxi ESD – první nástin studie

Abstract

Tento článek se zabývá tím, jak Soudní dvůr EU řeší vícejazyčnou povahu práva EU. Zaměřuje se na úzký, jednoroční výsek judikatury Soudního dvora, a nastiňuje tři cesty pro budoucí, hlubší výzkum. Za prvé, základní statistické zkoumání toho, jak často se Soudní dvůr výslovně zabývá vícejazyčnými otázkami; a také možné další zkoumání vzájemného vztahu mezi konečnými rozsudky a stanovisky generálních advokátů v daných věcech. Za druhé, hlubší zkoumání toho, kteří generální advokáti (jak ukázala první část, je mnohem pravděpodobnější, že se o této problematice zmiňují oni, než soud jako takový) a v jakých souvislostech. Za třetí, kvalitativní analýza toho, jak je otázka vícejazyčnosti využívána k formování konečného rozsudku. Z tohoto předběžného nástinu vyplývá, že vícejazyčná povaha práva EU odvádí soud od samotného textu ve snaze o dosažení harmonie v těchto sférách spravedlnosti.

This paper explores how the EU Court of Justice handles the multilingual nature of EU law. Focusing on a narrow, one-yar window of the CoJ case-law, it outlines three pathways for future, more in-depth study. One, basic statistical exploration of how often the Court deals explicitly with multilingual issues; as well as possible further exploration of the interplay between final judgements and advocate-general opinions in those cases. Two, more in-depth exploration into which advocates general (as the first part showed they are much more likely to than the Court itself) metion this issue and in what contexts. Three, a qualitative analysis of how the issue of multilinguism is used to shape the final judgement. It appears, from this preliminary outline, that the multilingual nature of EU law drives the court away from the text itself in its pursuit of harmony in these spheres of justice.