Post-processing of 3D-printed models

Abstract

Má bakalářská práce podává přehled o možnostech a technologiích 3D tisku využitelných v kontextu vzdělávání v praktických činnostech na základních školách. Hlavním cílem práce je porovnat jednotlivé metody povrchové úpravy výrobků z 3D tiskárny s ohledem na jejich jednoduchost, efektivitu, bezpečnost a použitelnost v hodině technických činností na základní škole pro různé materiály. Práce by následně měla sloužit jako „návod“ pro pedagogy, kteří budou v rámci projektů zapojovat do své výuky 3D tisk. Stejně tak může sloužit majitelů, 3D tiskáren, pro poznání a pochopení způsobů povrchové úpravy 3D výtisků. Práce je dělena do 4 kapitol, přičemž první se věnuje popisu technologií 3D tiskáren a jejich využití na základních školách, druhá získávání a tvorbě 3D modelů, třetí teorii povrchových úprav a čtvrtá jejich testování a srovnávání. V bakalářské práci jsem testoval metody na spojování, vyhlazování a na finalizaci povrchové úpravy. Pro video prezentaci jsem si z práce vybral popis materiálů a vyhlazovací metody. Pro každý z testovaných filamentů najdeme využití, nejvšestrannější je ale PLA. Další materiály je vhodné volit v případě, že si aplikace žádá jejich specifické vlastnost, např. snadné vyhlazování ABS, odolnost nepříznivým podmínkám u ASA nebo pružnost FLEXI. Ze zkoumaných vyhlazovacích metod je nutné vybrat nejvhodnější dle použitého materiálu. Pro materiály, co jsou aspoň částečně rozpustné v acetonu je vhodné použít acetonové výpary pro rovnoměrné vyhlazení nebo ponoření do acetonu pro rychlé vyhlazení. Pro materiály, které s acetonem nereagují lze doporučit broušení.