Spiritualita seniorů – tematizace, identita a uskutečňování spirituality a její vazba s konstrukcí stáří

Abstract

Cílem předkládaného textu je popsat konstrukce spirituality seniorek a seniorů v kontextu konstrukcí stáří. Z tohoto popisu pak vyvodit možné implikace pro sociální práci. Výchozím teoretickým prizmatem je na obecné rovině konstruktivistický rámec, na rovině sociální práce pak Person-in-Environment v jeho postmoderní podobě. Spiritualitu chápeme jako subjektivní vztah k transcendentálnímu vědomí. Stáří pak jako stav určovaný jak věkem (65 let a více), tak způsobem utváření a rozumění určitému úseku života. V rámci kvalitativní pilotní studie byly využity pro tvorbu dat polostrukturované rozhovory (n = 13) se seniory ve věkových skupinách od 65 do 89 let. Analýzy byly realizovány procesem kódování a kategorizací kódů za využití programu Atlas.ti. Konstrukce uzlových bodů spiritualit ovlivňuje míru vlivu spirituality na jednání, stejně jako uchopení spirituálních aktivit a copingu. Společným tématem je potřeba svobody oproti přílišnému svázání náboženskými vodítky. Konstrukce typů spiritualit se neukazuje jako zásadněji propojená s konstrukcí stáří.