Víra vrozená vs. víra získaná: Debata v kognitivní vědě o náboženství

Abstract

Cílem mé práce je prozkoumat postoje hlavních teoretiků a představitelů dvou odlišných hypotéz ovzniku náboženství v rámci kognitivní vědy o náboženství a porovnat jejich východiska. Pro komparaci jsem si zvolila kritéria jako: 1) zdroje, kterými se autoři inspirovali a na které odkazují při vysvětlování svých hypotéz a 2) charakteristika boha, která se nejčástěji objevuje ve výzkumech a experimentech, a kterou podle mínění autorů lidí pokládají za univerzální. Popíšu samotný fenomén náboženství a jeden z prvních pokusů o spojení vývoje náboženské víry s vývojem evolučním, a to pomocí koncepce animismu antropologa Edwarda Tylora, který ji chápe jako počáteční fázi ve formování náboženství. Potom popíšu dějiny kognitivní vědy o náboženství, v rámci níž jsou představeny teorie antropomorfismu Srewarta Guthrýho, který byl prvním, kdo použil název kognitivní pro označení rámce zkoumání náboženství jako fenoménu lidské psychiky. Dále se zaměřím na popis epidemiologické koncepce Dana Sperbera, který porovnává rozšiřování náboženské víry s rozšiřováním nemoci na principu "epidemie" prostřednictvím lidské komunikace. Poslední teorie, jejímž autorem je Harvey Whitehouse, upozorňuje na důležitost rituálů jako prostředku pro uplatnění náboženských přesvědčení v paměti jedince. Dále krátce zmapuju debatu v rámci kognitivní vědy o náboženství, která se skládá ze dvou teorií. Teoretici prvního tábora popisují náboženství jako vedlejší bod evoluce, zatímco teoretici druhého vidí v náboženství užitečnou adaptaci, která se vyvinula jako reakce na některé podmínky prostředí, ve němž žili naši předkové. V následujících kapitolach popíšu hlavních představitelů výše uvedených teorií: Pascala Boyera, Justina Barretta a Jesse Beringa. Práce se opírá o samostatné interpretace vybraných děl v anglickém jazyce, především zahraničních západních autorů, kteří jsou považováni za nejvýznamnější badatele současného výzkumu v rámci kognitivní vědy o náboženství.