Competitiveness of mutual agrarian foreign trade of the post-soviet countries

Abstract

Příspěvek je analýzou zahraničního obchodu postsovětských zemí provedenou pro roky 2000 a 2015. Cíle výzkumu byly tedy dvojí: zkoumat dvoustranný obchodní režim pro vybrané země a pokusit se prozkoumat vztahy mezi konkurenceschopností a tedy postavení agregátů zemědělských komodit. Byla použita databáze UN COMTRADE. Ve sledovaných zemích dochází k nepřetržitému růstu komoditního agregátu 0 - Potraviny a živá zvířata, který je silně ovlivněn komoditními subagregáty 02 - Mléčné výrobky a ptačí vejce, S3-04 - Obiloviny a obilné přípravky. První fáze zahrnovala výpočty jednotlivých indikátorů vzájemného obchodu (RCA, LFI, GLI a krytí importu). Indikátory byly následně použity jako vstupní proměnné pro další analýzy. Pomocí indexů RCA a LFI byly komoditní agregáty klasifikovány do 4 kvadrantů podle jejich pozice v rámci komparativní výhody a konkurenceschopnosti. Pomocí klastrové analýzy (na základě Euklidiánovy vzdálenosti a Wardovy metody) byly jednotlivé komoditní agregáty pro sledované země rozděleny do skupin na základě hodnot GLI, LFI a pokrytí importu. Skupiny byly následně charakterizovány pro jednotlivé země. Na základě provedených analýz lze konstatovat, že hypotéza 0 o neexistenci významných změn ve struktuře skupiny neodráží realitu. V letech 2000 až 2015 došlo k podstatným změnám, pokud jde o rozdělení komoditních agregátů do skupin na základě jejich společných charakteristik zahraničního obchodu. Kromě toho se v letech 2000 až 2015 snížila diverzita zahraničního obchodu a více komoditních agregátů dosahuje hodnot kolem nebo pod průměrem daného agregátu. Při hodnocení obchodu v rámci odvětví lze konstatovat, že některé komoditní agregáty lze považovat za důležité pouze s ohledem na Ázerbájdžán, Rusko, Bělorusko, Kazachstán a Ukrajinu. V těchto zemích se tento jev nejčastěji projevuje u komoditních agregátů Nápoje nebo Zelenina a ovoce.