NE _ POZNÁNÍ

Abstract

Sochařské dílo nazvané "Sudéta" je monumentálním exteriérovým objektem zasazeným do krajiny pohraničí. Mým cílem bylo vytvořit dílo, které by reflektovalo typický ráz Sudet a jejich kulturní identity se všemi následky, jenž vyplývají z důsledků událostí po druhé světové válce. Dílo je situováno do Skalné u Chebu, místa, které mi bylo domovem, stejně tak, jako generaci mých prarodičů, kteří byli přímo zasaženi těmito událostmi. Objekt má skrze svou architektonicko-estetickou formu souznít s okolním prostředím a původní výstavbou, čímž doplní volné prostranství o nový vizuální vjem, jehož vnímání má divákovi přinést možnost znovupřijetí známého prostoru.<br>"Sudéta" je tvořena starými telegrafními stožáry železnice, které jsou katrem částečně hraněny. Původní dřevo, jenž je stařené přirozeným působením povětrnostních podmínek, si utváří specifický charakter, skrz který umožňuje konstrukci působit autentickým a přirozeným dojmem. Jednotlivé dřevěné prvky tak tvoří volnou kompozici, adaptující tradiční tesařské principy. Následná konstrukce je doplněna tradiční barevností, která v podobě graficky pojatého dekoru napomáhá k jejímu sjednocení a spojení s lokálním koloritem.<br>Kompozice vycházející z hrázděné architektury, typické pro oblast Chebska, volně využívá architektonických prvků a konstrukčních záležitostí stavby k docílení estetického aspektu díla. Výsledná podoba na tomto základě reflektuje otázky úpadku, růstu a trvání paměti krajiny v čase, která tvoří místní identitu. Konstrukce utváří pomyslně krystalizující nosnou mřížku kulturního celku, do jejíhož kontrastu se staví volné prostory po výplni hrázdění. Tyto prostoje se jeví jako trhliny v celistvosti uchovávaného významu, vloženého do prostoru předchozími generacemi. Zároveň jsou to však volná pole působnosti, která lze pojednat a vnést do nich nové významy pro současné i budoucí obyvatelstvo.