Reference, evaluation and codes of culture in Russian and Czech proverbs of truth and lie

Abstract

Článek se zabývá problémy hodnocení, referencí a typologií přísloví. Studie vychází z ruských a českých přísloví pravdy a lži, která jsou klasifikována podle různých typů odkazů a způsobů vyjadřování hodnocení. Výzkum ukazuje univerzální a národní specifické rysy sémantiky a pragmatiky v ruských a českých příslovích, které jsou odkrývány pomocí kognitivně-diskurzního modelu pocitové aktualizace přísloví. Srovnávací analýza ukázala, že česká přísloví mají tendenci hodnotit referenční situaci, zatímco ruská přísloví pravdy se většinou zaměřují na chování člověka, i když obě slovanské jazykové kultury explicitně či implicitně doporučují etické normy společenského chování.