Vodní díla ve vesnickém prostředí vrcholného a pozdního středověku v Čechách: Prostorové vazby a sídelní souvislosti

Abstract

Téma disertační práce "Vodní díla ve vesnickém prostředí vrcholného a pozdního středověku v Čechách: Prostorové vazby a sídelní souvislosti" bylo řešeno ve třech odlišných rovinách. Výsledkem prvé části bylo sestavení podoby a vybavení venkovského vodního mlýna. Ke zpracování byly využity výsledky archeologických odkryvů vodních mlýnů ze zahraničí a českých zemí v komparaci s etnograficko-technologickými modely. Hypotetický model středověkého venkovského vodního mlýna s vertikálním kolem byl vytvořen jako příspěvek pro budoucí diskusi na toto téma. Druhý tematický okruh se zabýval nedestruktivním archeologickým výzkumem středověkých vodních mlýnů ve vybraných polohách a prokázal relativně hustou síť mlýnské sítě na základě rozboru zvolených písemných pramenů. Posledním tématem této práce byla prezentace části archeologického záchranného odkryvu moderního vodního mlýna Touchořiny čp. 40 v okrese Litoměřice u Ústí nad Labem v severozápadních Čechách. Archeologická sondáž zjistila, že v této poloze stávala stavba, nejspíše mlýn, nejpozději od poloviny 15. století. Středověký předchůdce byl patrně orientován jako mladší přestavby. Podoba pozdně středověkého objektu však nemohla být přesně definována pro nedostatek důkazů. Nejstarší konstrukce v prostoru původní jizby byly překryty četnými přestavbami. Interpretaci jednotlivých situací nadále zkomplikovala likvidace mlýna těžkou technikou v druhé polovině 20. století.