Rozeznatelnost antigenních epitopů při analýze proteinů na středověké keramice

Abstract

ELISA byla objevena před 50 lety. Mezi jeho přednosti patří spolehlivost a rychlost, dokáže detekovat antigen nebo protilátku ve velmi nízké koncentraci. Nevýhody mohou zahrnovat vybavení a časovou náročnost. Práce podporuje myšlenku, že nejspolehlivější pro analýzu potravin z archeologických pozůstatků je kombinace několika metod, jmenovitě hmotnostní spektrometrie a metody antigen-protilátka. Kombinace těchto metod podporuje přesnost a množství získaných dat. Přestože počet vzorků nebyl příliš reprezentativní, výsledky dávají určitou představu o rozdílech ve spotřebě potravin mezi vojáky na strážním zámku Hausberg a v podhradí. Na zámku vidíme větší podíl na spotřebě masa a kupodivu i mléka. Malý podíl obilovin naznačuje, že místní na polích preferovali například oves (Avena sativa) před obilovinami a ječmenem. Hmotnostní spektrometrie tato data nepotvrdila, ale prokázala proteiny od jiných savců, u kterých bylo podezření, že se do keramiky dostali sekundárně z hlíny obsahující zvířecí výkaly. Na základě 100% přítomnosti drůbežího trusu lze však předpokládat, že na zámku a v podhradí byla drůbež chována na vejcích. Jedním z hlavních výstupů práce je úspěšná aplikace metodiky detekce historicky tepelně opracovaného drůbežího masa a jeho odlišení od drůbežího trusu, který může být až po keramice sekundární. Důkazem existence drůbeže na lokalitě může být i samotná existence drůbežího trusu, i když existuje riziko nedávné kontaminace ze současného zemědělství. Za zajímavé vyblednutí lze považovat zbytky lidské krve v jedné z cév.