Zdánlivě konkrétní rozhovory

Abstract

Během let jsem se zabývala svými vnitřními procesy (emocemi, pocity), které jsem následně zhmotňovala pomocí stylizovaných gest, mimik a figur. Hledala jsem hranici konkrétního a nekonkrétního, a stavěla diváka do pozice, ve které vždy úplně neví, na co se dívá. Zpětné vazby od pozorovatelů, kteří nedovedli rozeznat, co se v obrazech odehrává, mě začaly trápit. Zjistila jsem, že mě postupně ovlivňovaly při přemýšlení a budování zobrazivé formy námětů. Jaké další aspekty transformují mé rozhodování? Právě toto mě dovedlo k tématu Zdánlivě konkrétních rozhovorů.<br> Práci jsem rozdělila na šest sérií: Mezi mnou (Já + Já), která vypovídá o experimentu a uvolnění. Mezi námi (Já + Námět) kde nechávám obraz vést nahodilou imprimituru, kterou svým zásahem pomáhám dotvořit. Mezi mnou a tebou (Já + Pozorovatel) jenž má zjednodušovat složitější stylizace a má být pro diváka uchopitelná. Mezi nimi (Námět + Námět) zkoumá právě námětové podtéma, zde má forma především podporovat námět. Mezi vámi (Pozorovatel + Námět) zapojuje diváka skrze jeho vlastní odraz, jenž potom obohacuje význam obrazu a obraz zase diváka. V poslední sérii Mezi všemi a vším (Znak) jsem zkoušela vytvořit víceúčelový znak tak, aby na všechny působil univerzálně, a tudíž mohl na každého promlouvat stejným významem. Jelikož je u tohoto tématu upřednostňována forma, jenž má funkci přidané hodnoty nad námětem, přiřadila jsem k němu podtéma Loučení, důsledky s(u)blížení, které má vysvětlit, co se odehrává přímo v kompozicích obrazů. Námětová stránka není v této práci hlavní, ale přesto je od obrazů neoddělitelná, a proto jsem ji chtěla zahrnout. Zde reaguji podobně jako v letech minulých na aktuální vnitřní procesy, které prožívám a následně je zpracovávám v obrazech. Blíží se konec mých studií a přichází čas, který jsem ještě nezažila. K této změně náleží i ztráta každodenních interakcí, pobyt v ateliéru apod. Tyto situace a jejich modifikace jsou v díle nosným námětem. <br> Diplomová práce zkoumá dialogy, které probíhají mezi mnou, obrazem a divákem (jejich kombinace), a snaží se každý typ komunikace zobrazovat jinou formou. Paralelně se v ní odehrává příběh podtématu a ačkoli jsou obě samostatně stojící, tak se v sobě dohromady mísí, podporují se a mají fungovat jako celek.