nedefinovaná tělesnost

Abstract

Tento projekt si klade za cíl objasnit dichotomii mezi tělem a identitou, mezi lidskou bytostí jako symbolickou postavou a lidskou bytostí jako individuem a redukovat identitu na individuum bez použití biografické metodologie. Produkce tohoto absolventského projektu začala video studií filmu s Deannou Durbin v hlavní roli. Jejtí portret byl pověsen v úkrytu Anny Frankové. Říká se, že videodíla vždy objektivizovala (commodified) ženy a lidi, totéž platí pro dějiny vizuálního umění. (Objectification women's body) V pohledu žen sledujících film jsem však rozpoznala iniciativu, která není přítomna v pohledu žen formovaném objektivizujícím pohledem. Tato aktivita je také místem ženské identity. Tato identita byla jedním z klíčových bodů tohoto diplomového projektu, jehož cílem bylo rozpoznat oddělení těla a mysli, velkého množství fragmentů mrtvého těla (ostatků) a vzpomínek, bez ohledu na pohlaví, a objevit spojení mezi nimi. Nejprve jsem vytvořila krátké video z existujícího filmu, poté jsem z tohoto videa vytvořila obraz a vlastní originální animaci. Během produkčního procesu jsem navštívil města, kde žili a pracovali umělci a diváci filmu, na které jsem odkazoval. Konkrétně Anna Franková a Elfriede Lohse-Wächtlerová. Jedna identita je v psaní, druhá v zobrazování světa prostřednictvím kreseb. Psaní a kresba jsou prvky, které propojují mou animaci kreslení. Nakonec jsem na povrch mýdlových bublin ve svém obraze namaloval existující obrazy z filmů a klasických obrazů jako něčí "osobní pohled" a poté jej vystavuji jako instalaci, ve které se mýdlové bubliny zdají létat ve světě mé původní animace kreslení. Doufám, že tahy štětcem, které zůstanou v hotovém dvourozměrném díle, přesáhnou mě, tvůrce díla, a Deannu, přímou postavu kreseb a maleb, a vytvoří výměnu subjektivity a objektivity mezi divákem a autory deníku a kreseb, které inspirovaly vznik tohoto absolventského projektu. Originální animace "Diving in to the WreckKapitola 3For example, a fairy tale like this" zobrazuje okamžik návratu z moře a zrod vědomí. Slova v závěrečné scéně odhalují, že postava je cizinec a svět se objevuje zcela v zorném poli. Jinými slovy, vědomí (vision) se otevírá při poznání, že jeden je jiný. Toto dílo bere odlišnost v pozitivním světle. Tato série, která začala potápěním do moře, si představuje čas mezi smrtí a životem. Nicméně, stejně jako báseň stejného jména od Adrienne Rich, niz je název odvozen, metafora pochází z reality, nevychází z mýtu ani náboženství. V textu je jako reference pro vysvětlení díla citováno několik náboženských ženských postav. Ty relativně odrážejí "vnitřní dítě" lidí doby, ve které byly vytvořeny. Kreslené animace tvořím jako příběhy, které jsou téměř tvořeny pouze obrazy bez zápletky, abych uchopila nepochopitelné reality. Tato diplomová práce se zaměřuje na přechod středověké ikonografie a ženských obrazů, a na obraz od Hildegardy Bindenové, který vznikl v době, kdy byly obrazové narativy účinné, a na vnímání času ve filmové teorii, jako je tomu u Deleuze a Artauda.Také srovnává dílo s díly několika dalších umělců jako vodítko k vysvětlení toho projektu.