Postavení Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) v mezinárodním systému od roku 1945 do současnosti

Abstract

Předkládaná disertační práce analyzuje severokorejskou zahraniční politiku mezi léty 1994 a 2015 s využitím konceptuálního rámce teorie rolí, který pro studium severokorejské zahraniční politiky dosud nebyl dosud využit. Mým cílem je lépe porozumět tomu, jak Severní Korea vnímá své funkce či role v mezinárodním prostředí a jak toto ovlivňuje její interakce s dalšími aktéry. Poté, co s využitím obsahové analýzy severokorejských zahraničně-politických textů identifikuji role, které KLDR vyslovuje, zaměřím se na další zkoumání korelace mezi těmito rolemi a severokorejskou zahraniční politikou. Mým cílem je zejména identifikace těch situací či momentů, kdy se objevují zásadní změny ve význačnosti rolí (role saliency), kdy KLDR začne upřednostňovat jednu roli nad druhou či kdy zaniknou staré role a na jejich místě se objeví nové. Poté, co identifikuji tyto situace či momenty, uvedu je do souvislosti jak se změnami severokorejské zahraniční politiky, tak s jejími interakcemi s významnými druhými (significant others). Tvrdím, že odhalení vzorců interakcí KLDR s významnými druhými prostřednictvím analýzy rolí může potenciálně poskytnout jisté vodítko pro vyjednávání s KLDR. S ohledem na vytyčené cíle byl text této disertace rozdělen na čtyři hlavní kapitoly. První dvě přitom prezentují mé teoretické a metodologické zázemí, poslední dvě pak tvoří empirické jádro této práce. V první kapitole se vypořádávám s teoretickým a konceptuálním rámcem teorie rolí a rovněž zde přistupuji k operacionalizaci ústředních konceptů. Zvláštní pozornost je přitom kladena na problematiku změny rolí a způsobů, jakými k ní může docházet. Protože tato oblast zatím nebyla na teoretické úrovni zcela rozpracována, přistupuji k vlastnímu alternativnímu uchopení způsobů změn rolí, které jsou lépe aplikovatelné na případovou studii KLDR s využitím stávajících poznatků v této sféře. V druhé kapitole pak představuji metodu sémantické obsahové analýzy, která tvoří odrazový můstek pro další postup mého výzkumu. Rovněž zde předkládám a kriticky zhodnocuji severokorejskou anglicky psanou mediální sféru a pečlivě přitom vysvětluji, proč jsem pro svoji analýzu zvolila noviny The Pyongyang Times a časopis Korea Today. Ve třetí kapitole pak popisuji a definuji role, které jsem identifikovala, zaměřuji se na vývoj význačnosti rolí a taktéž jednotlivé role vztahuji ke konkrétní skupině významných druhých. Nakonec pak přistupuji ke čtvrté kapitole, kde jsou změny, ke kterým došlo ve vývoji sad rolí i jednotlivých rolí, uvedeny do kontextu severokorejských interakcí s významnými druhými. Celou práci pak uzavírám zjištěním, že proces změny rolí je velice komplexní a problematický. V případě KLDR je tento proces navíc dále komplikován velmi nevyrovnanými a nekonzistentními interakcemi s jejím nejvýznamnějším významným druhým, tedy Spojenými státy, které při nejlepším inklinovaly k opatrné politice angažmá, ke kombinaci hrozeb s humanitární pomocí, sankcí s vyjednáváním. Ačkoliv by bylo příliš jednoduché obviňovat pouze Spojené státy z toho, čím se KLDR v dnešní době stala (v interakci jsou totiž vždy přítomni jak ego, tak alter), je třeba si také uvědomit, že neustálé obviňování severokorejského režimu z toho, že je příliš izolovaný v situaci, kdy je KLDR přinejmenším částečně do této izolace tlačena, je iracionální.