Příprava vodivých kompozitů na bázi termoplastického pojiva, grafitu a sazí

Abstract

V důsledku rozvíjejících se ekonomik roste poptávka po zdrojích elektrické energie. S tím ale souvisí i otázka rovnoměrného pokrytí elektrické energie v průběhu dne. Tuto problematiku by měly řešit tzv. konvertory elektrické energie v podobě klasických akumulátorů, palivových článků, redoxních průtočných baterií apod. Tato práce má za cíl porovnat přípravu a mechanické vlastnosti vodivých kompozitů na bázi termoplastického pojiva (vysokotekutý polypropylen random kopolymer) a jako vodivých přísad tří typů grafitů (jemný syntetický, hrubý syntetický a přírodní) v kombinaci se třemi typy sazí o různém měrném povrchu. Smyslem práce je nalézt směr vhodné kombinace grafitu a sazí s cílem dosažení co nejlepších vodivostních charakteristik, mechanických vlastností a rovněž i zpracovatelnosti. Pro jednoduchost byly vždy připravovány směsi jednoho typu grafitu a sazí pro dva různé poměry. Tyto nové kompozitní materiály by měly nalézt uplatnění např. jako levné alternativy bipolárních desek. Bylo potvrzeno, že přísady s vysokým měrným povrchem snižují limit maximálního obsahu vodivých složek, čímž mohou negativně ovlivnit výslednou vodivost kompozitu. Na druhou stranu vyztužující charakter jemných částic zvyšuje mechanickou pevnost, avšak na úkor zhoršené zpracovatelnosti a vyšší křehkosti.