Michal Slavata, český humanista s diskutabilní pověstí, a jeho vazby ke kruhu Languet-Sidney

Abstract

Michal Slavata (1554-1575/1577), baron z Chlumu a Košumberka, jméno, které se vyskytuje nejednou v korespondenci Philipa Sidneyho (1554-1586), ikonické postavy anglické renesanční literatury, s jeho mentorem Hubertem Languetem, ovšem nemá příliš lichotivý zvuk. Tyto dopisy totiž vykreslují obraz mladého muže, který se vlichotil do Sidneyho přízně a odmítl vrátit vypůjčené peníze, a při této příležitosti urazil Langueta, a tak proslul jako jediný, který dovedl muže známého svým klidem rozčílit natolik, že mu chtěl předložit dlužní úpis„s takovou přílohou, jíž jeho tupost zasluhuje“. Příspěvek zamýšlí vykreslit odlišný a autentičtější obraz mladíka, který se v době svých wittenberských studií stává rektorem německých studentů místní Akademie a pronáší dvě veřejné řeči v latině (jež byly později publikovány, jedna z verzí i za možné finanční podpory Sidneyových), a prozkoumat jeho vazby k Languetově intelektuálně-politickému kruhu, Pietru Bizzarrimu, původem italskému historikovi a údajně též špiónovi ve službách Anglie, a tedy i potenciální Slavatovo zapojení do Walsinghamovy informační sítě.The aim of this paper is to interpret and summarise two speeches of Michal Slavata (c. 1554–post-1577), Baron of Chlum and Koschumberg, which he gave in 1571 as a rector in Wittenberg. His speech on the Hussite movement was later published in Joachim Camerariusʼ well-known Historica narratio de fratrum orthodoxorum ecclesiis in Bohemia, Moravia et Polonia, which attracted the interest of Philip Sidney, who offered financial assistance. Furthermore, the speech was published together with another address (Oratio de legibus, ‘A speech on law and moral and divine order’) in the same year when they were presented (1572) in the Varia opuscula, a work dedicated to Queen Elizabeth by Pietro Bizzarri (1525–1586), an Italian historian, spy, and member of the Languet circle. Special attention will be paid to connections between Philip Sidney, Hubert Languet, and the Slavata family in the context of political and religious tensions of their time, with emphasis on Michal Slavataʼs importance for the Sidney circle and Philip Sidney himself.