Dissociation, Cognitive Reflection and Health Literacy Have a Modest Effect on Belief in Conspiracy Theories about COVID-19

Abstract

Pochopení prediktorů víry v konspirační teorie související s onemocněním COVID-19 a ochota nechat se proti němu očkovat může pomoci při řešení současných i budoucích pandemií. Zkoumáme, jak psychologické a kognitivní charakteristiky ovlivňují obecnou konspirační mentalitu a konspirační teorie související s onemocněním COVID-19. Průřezová studie byla provedena na základě údajů z online průzkumu vzorku českých vysokoškolských studentů (n = 866) shromážděného v lednu 2021 s využitím vícerozměrné lineární regrese a mediální analýzy. Šestnáct procent respondentů věřilo, že COVID-19 je podvod, a 17 % věřilo, že COVID-19 byl záměrně vytvořen lidmi. Sedm procent rozptylu teorie náhody a 10 % rozptylu teorie vzniku bylo vysvětleno (v sestupném pořadí podle relevance) nízkou kognitivní reflexí, nízkou digitální zdravotní gramotností, vysokými zkušenostmi s disociací a do určité míry i vysokou vnímavostí nepravdivých sdělení. Víra v konspirační teorie související s COVID-19 závisela méně na psychologických a kognitivních proměnných ve srovnání s konspirační mentalitou (vysvětleno bylo 16 % rozptylu). Vliv digitální zdravotní gramotnosti na víru v konspirační teorie související s COVID-19 bylo zmírněn kognitivní reflexí. Víra v konspirační teorie související s COVID-19 byla ovlivněna zkušenostmi s disociací, kognitivní reflexí, digitální zdravotní gramotností a vnímavostí nepravdivých sdělení.