Korupce, klientelismus a stranická patronáž v komunistických režimech a v průběhu postkomunistické transformace ? studie z prostředí Československa/České republiky

Abstract

Předkládaná práce je dílčím příspěvkem k českému výzkumu korupce a klientelismu. Tato studie nepostihla korupci, klientelismus a stranickou patronáž v celé jejich šíři to ani nebylo záměrem práce. Předmětem textu se stala korupce, klientelismus a patronáž v jasně vymezeném prostředí zkoumali jsme tyto jevy (jejich příčiny, podoby a důsledky) v komunistické společnosti a v průběhu postkomunistické transformace. Přesvědčení, že korupci je třeba zkoumat v rámci konkrétního kontextu, patří mezi základní východiska této dizertace. Obecné poznatky o korupci jsou tedy zpřesněny kontextem komunistického režimu a postkomunistické transformace, následně jsou konkretizovány na příkladu Československa/České republiky. Teoretický rámec textu vycházející z neo-institucionálních základů, který byl v průběhu práce postupně vybudován, byl použit na vysvětlení korupce v případě Československa, respektive České republiky. Ambicí práce tedy nebylo vytvořit obecný model aplikovatelný na všechny komunistické a postkomunistické země bez výjimky. Ačkoli je možné se domnívat, že některé závěry této práce mají obecnější platnost, není možné v tuto chvíli a bez dalšího dlouhodobého výzkumu s jistotou tvrdit, že tomu tak nevyhnutelně a ve všech případech je. Hlavním cílem práce je vysvětlení příčin, podob, vnímání a důsledků korupce v komunistickém režimu a v postkomunistické společnosti. Cestou k dosažení tohoto cíle je zodpovězení několika dílčích výzkumných otázek (1) jaké byly institucionální a kulturní (tedy strukturální) předpoklady rozšíření korupce v komunistických systémech?; (2) jaké komunistické dědictví můžeme nalézt v podobě korupce po pádu komunismu?; (3) jakým způsobem se podepsal průběh postkomunistické transformace a privatizace na proměně povahy korupce a jejího vnímání po pádu komunismu?; (4) čím je umožněno "přežití" korupce, tedy to, proč se nedaří korupci výrazněji potlačit?; (5) jaké jsou hlavní následky korupce v postkomunistických společnostech? Na základě posloupnosti těchto otázek je logicky strukturována celá práce. Druhým cílem, který se může jevit jako sekundární a jako prostředek k naplnění cíle prvního, nicméně jeho význam je zcela kruciální, je co nejpreciznější nadefinování pojmu korupce. Pojem, který bývá často chápán nejednotně, někdy velmi zúženě ve smyslu úplatkářství, si zasluhuje dostatek prostoru pro vysvětlení. Hlavní závěry práce můžeme shrnout takto: institucionální nastavení komunistického režimu a tímto nastavením ovlivněná politická kultura vytvořily vhodné prostředí pro šíření korupčních a klientelistických praktik na všech úrovních společnosti institucí. Tyto korupční vzorce a rozšíření korupčních norem ovlivnily podobu a vnímání korupce po pádu komunistického režimu. Důležitými faktory, které ovlivňovaly či ovlivňují korupci v postkomunistickém prostředí, jsou dále proces privatizace, slabá občanská společnost, která nemá dostatek kapacit vůči korupci bojovat, v neposlední řadě také rozsáhle vykonávaná stranická patronáž, na kterou jsou následně napojeny další korupční a klientelistické aktivity. Korupce nebyla po dlouhou dobu v rámci české politické vědy předmětem většího analytického zájmu. I když se tento stav pomalu začíná měnit, výzkum korupce je stále spíše v počátcích. I přesto se mohla práce opřít o kvalitní české zdroje (například texty Pavola Friče nebo Karla B. Müllera). Hlavní konceptuální rámec práce byl však budován na základě zdrojů zahraničních nejdůležitějšími autory byli v tomto ohledu Leslie Holmes, Rasma Karklins a Jadwiga Staniszkis.