Zákaz diskriminace v zaměstnání a rovný přístup zaměstnavatele k zaměstnancům

Abstract

Tématem diplomové práce je Zákaz diskriminace v zaměstnání a rovný přístup zaměstnavatele k zaměstnancům. Celá práce je rozčleněna do pěti základních kapitol, přičemž každá z nich je vždy dělena na další podkapitoly. Po úvodním nastínění cílů práce, následuje první kapitola, která vymezuje základní pojmy související s daným tématem. Jedná se o pojmy ?rovnost?, ?rovné zacházení? a ?diskriminace?, jejichž vysvětlení představuje základní pilíř pro pokračování v dalším výkladu této problematiky. Druhá kapitola podává přehled o rovném zacházení a zákazu diskriminace z pohledu mezinárodního práva a práva Evropské unie. Oblast týkající se mezinárodního práva stručně hodnotí úpravu zákazu diskriminace a rovného zacházení obsaženou v nejvýznamnějších mezinárodních dokumentech. Úprava na poli Evropské unie přibližuje jednak zásadní ustanovení primárního práva EU. Neméně důležité je rovněž vymezení obsahu stěžejních antidiskriminačních směrnic regulujících danou oblast. Tato nadnárodní úprava pak představuje důležité východisko pro další kapitolu, která se zaměřuje na českou právní úpravu zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zde je podáván ucelený obraz toho, jak se princip rovného zacházení a zákazu diskriminace promítá v nejdůležitějších právních předpisech ČR, které souvisejí s oblastí zaměstnanosti. Hlavní význam je připisován především úpravě obsažené v antidiskriminačním zákoně, který s účinností od 1. 9. 2009 představuje komplexní právní předpis týkající se dané problematiky. Součástí jsou i úvahy o tom, jaké změny by v současné právní úpravě měly nastat. V celkovém pořadí čtvrtá kapitola je věnována rovnému zacházení a diskriminaci z pohledu jednotlivých diskriminačních důvodů. Vzhledem k širokému záběru tohoto tématu je větší pozornost zaměřena pouze na dva z nich, a to pohlaví a zdravotní postižení. Závěrečná kapitola se týká právních prostředků ochrany před diskriminací, přičemž značná část této kapitoly se zabývá principem přenesení důkazního břemene, jelikož se jedná o velmi důležitý procesní institut v oblasti diskriminačních sporů.