MEZIPROSTOR

Abstract

Diplomová práce se věnuje zkoumání meziprostoru mezi figurou a strukturou, prostoru, kde dochází k proměně, napětí i prolínání vrstev. Východiskem je pro mě stylizovaná figura, která není realistickým záznamem těla, ale nositelem vztahů, pohybů a somatické paměti. Figuru zjednodušuji do amorfních tvarů, které se pohybují mezi člověkem a zvířetem, mezi přirozeností a cizostí. Důležitou roli hraje rytmus a opakování, repetice, které pozoruji jak v mikroskopickém světě, tak ve vzorech z každodenního prostředí, především na textiliích a strukturách předmětů. Vzory, které používám, se stávají pamětí situací. Není pro mě důležité to, jak vypadají, ale jaký vztah k nim mám. Ve svých malbách propojuji figuraci s patterny tak, aby vzniklo vizuální napětí. Figura může být vzorem pohlcena, rozpuštěna nebo se v něm skrývat. Meziprostor pak chápu jako obrazový i myšlenkový prostor mezi tělem a jeho okolím, mezi jednotlivými vrstvami v obraze, mezi vnějším a vnitřním. Práce je záznamem snahy vizuálně vystihnout těžko pojmenovatelné vztahy, pocity a tělesné prožitky skrze struktury, které na sebe přebírají význam vrstvením a opakováním.