Klinické vyšetřovací metody v diagnostice syndromu karpálního tunelu

Abstract

Tato práce se zabývá možnostmi vyšetření a diagnostiky syndromu karpálního tunelu, dále jen SKT. Obecná část je věnována anatomii ruky a karpálního tunelu, neurofyziologickým informacím vedení vzruchu v nervu, charakteristice syndromu karpálního tunelu, diagnostickým metodám a prevenci. V praktické části se pokusím zhodnotit které z testů v jednotlivých vyšetřovaných oblastech jsou pozitivní a průkazné a které nikoliv. Cílem práce je zhodnotit četnost pozitivních a negativních výsledků testů, tedy reakcí a odpovědí pacienta, a vytvořit jakýsi soubor vyšetření zahrnující všechny oblasti které bývají zasažené při SKT. Pro vypracování práce jsem použil metodu ošetřovatelského kvalitativního výzkumu. Podklady pro vypracování práce jsem získal z odborných publikací, dotazováním se pacientů na ty oblasti, které byly závislé na jeho prožívání a výpovědi, a pozorováním a měřením v těch oblastech které nebyly na pacientově výpovědi a prožívání závislé. Vyšetření jsou členěná do 12 celků, které znamenají zasažené oblasti při SKT. Vyšetřované oblasti jsou tyto : anamnéza, subjektivní pocity, charakter obtíží, bolest, parestézie, jemná motorika, specifické provokační testy, senzitivní vyšetření, pasivní pohyb, aktivní pohyb, vegetativní příznaky a hypotrofie a parézy.