Rozptyly světla na malých částicích

Abstract

Tento příspěvek se zabývá klasickou problematikou rozptylu světla na malých částicích, jehož pomocí jsou vysvětlovány některé klasické jevy atmosférické optiky (proč je obloha modrá, proč jsou červánky červené apod.). Na problematiku nahlížíme s oporou v teorii rozptylu, kdy demonstrujeme, že jen ve velmi malém počtu případů se uplatňuje v čisté podobě Rayleighův rozptyl, který je s uvedenými fenomény většinou spojován, a který je mezním případem obecnějšího Mieova rozptylu pro velmi malé částice. Uvádíme několik klasických i netradičních námětů na jednoduché experimenty včetně rozptylu v roztoku mléka, na částečkách cigaretového kouře či na částicích síry vzniklých v důsledku chemické reakce. Pozornost věnujeme také problematice polarizace rozptýleného světla, kde uvádíme některé náměty na další potenciálně zajímavé experimenty.