Zaklínání Radka Malého

Abstract

Studie je zaměřena na analýzu lyrických miniatur Radka Malého ze sbírky Listonoš vítr (2011), výzkum je pak orientován na báseň Zaklínání psí v recepci jak dospělých čtenářů (studentů učitelství), tak čtenářů pubescentních (primánů). Předmětem výzkumu byly komparace obou komunikačních situací, ověření textových výzev básně ve vztahu k věkově-recepčním dispozicím čtenáře, posouzení estetické provázanosti daného textu a ilustrace Pavla Čecha. Výzkumné šetření přineslo překvapivá zjištění. Zaprvé: v recepci dospělých čtenářů byla báseň Zaklínání psí Radka Malého interpretována převážně v sentimentálně nostalgické, idylické, příp. kontemplativní poloze, zatímco v recepci pubescentních čtenářů poodkrývala formou pohádkově vyložených motivů též hořká témata života (problém opilství, příp. závislosti a opuštěnosti). Zadruhé: báseň pro svou tvarovou sevřenost (motivickou hutnost) vybízela k různorodému (i významově protichůdnému) přečtení. Zatřetí: čtenářská a ilustrátorská konkretizace textu se v recepci oslovených respondentů většinou rozcházely.

The study focuses on the analysis of lyrical miniatures by Radek Malý from his collection Listonoš vítr (2011), most notably the poem Zaklínání psí in the reception of both adult readers (student teachers) and pubescent readers (upper secondary on grammar school). The subject of the research is the comparison of both communication situations, verification of the textual prompts of the poem in relation to the reader's age-receptive dispositions, assessment of the aesthetic coherence of the given text and illustrations by Pavel Čech. The research investigation produced some surprising findings. First: In the reception of adult readers, Radek Malý's poem Zaklínání psí was interpreted mainly in a sentimentally nostalgic, idyllic, or in a contemplative position, while in the reception of pubescent readers it also highlighted bitter themes of life (the problem of drunkenness, addiction and abandonment) in the form of fairy-tale motifs. Second: The poem, due to its compactness of form (motivic density), encouraged diverse (even contradictory in meaning) readings. Third: Readers' and illustrators' concretization of the text mostly differed in the reception.