Přesnost ekonomicky dostupné metody 3D dokumentace movitého kulturního majetku

Abstract

Příspěvek zkoumá potenciál ekonomicky dostupné metody rekonstrukce třídimenzionálního tvaru předlohy v digitálním prostředí, založenou na průsekové fotogrammetrii z perspektivy evidence movitého kulturně hodnotného majetku. Zkoumanou metodu nejprve zasazuje do kontextu současných i historických způsobů evidence movitého kulturního majetku. Poté stručně popisuje principy jejího fungování a srovnává ji s velmi přesným způsobem dokumentace formou laserového skenování. Srovnání je založeno na hodnocení objemových rozdílů a ukazuje, že z hlediska přesnosti má metoda SfM svoje místo mezi metodami dokumentace tvaru zájmového objektu. Studie v závěru diskutuje i limity metody, zejména pro tvarově složité a/nebo nekontrastní předlohy.