Sudeten German Party Complaint to the League of Nations and the Situation of the German Minority in Czechoslovakia

Abstract

Národnostní problém nebyl nikdy na mezinárodní úrovni tak naléhavým problémem jako v prvních poválečných letech, zejména v oblastech střední a jihovýchodní Evropy. Na základě poválečných jednání se zrodila myšlenka mezinárodní ochrany národnostních menšin, která úzce souvisela se systémem mírových smluv uzavíraných s poraženými státy. Předkládaná studie využívá nepublikované prameny československé (Národní archiv v Praze, Archiv Ministerstva zahraničních věcí v Praze) a britské (national Archives v Kew) provenience, publikované prameny a odborné publikace k posouzení stížností národnostních menšin ke Společnosti národů během 30. let 20. století; konkrétně se zaměřuje na petici Sudetoněmecké strany v Československu v roce 1936, která se týkala pokynu Ministerstva národní obrany podnikům, které se hodlaly ucházet o státní zakázky a musely dokládat národnostní složení svých zaměstnanců. Na tomto příkladu studie demonstruje instrumentální povahu politiky Sudetoněmecké strany a ukazuje, že nešlo o skutečný pokus o zlepšení životních podmínek německé menšiny v první Československé republice, nýbrž o záměrnou snahu o zviditelnění politického subjektu a o internacionalizaci problematiku soužití Čechů a Němců v meziválečném Československu. Studie také ukazuje, že dalším cílem Sudetoněmecké strany bylo přitáhnout pozornost Velké Británie, která se vyhýbala výraznějšímu angažmá ve střední Evropě.