Quineova teze o neurčitosti překladu a Sapir-Whorfova hypotéza

Abstract

Tato práce pojednává o filosofickém a antropologickém přístup k jazyku a k problému překladu z jednoho přirozeného jazyka do jiného. V první části práce bude vyložena teze o neurčitosti překladu a bude zasazena do kontextu ostatních myšlenek W. V. O. Quinea. Hlavní myšlenka jeho naturalizované teze o neurčitosti překladu spočívá v tom, že vytvářejí-li dva překladatelé překladovou příručku z jednoho jazyka do druhého, nebude se jejich překlad shodovat. Quine navíc dodává, že není možné určit, která z příruček je ta správná. Ve druhé části práce je představen jazykový relativismus tak, jak jej postupně rozpracovali Edward Sapir a Benjamin Lee Whorf. Tato teorie tvrdí, že jazyk, kterým lidé mluví, ovlivňuje jejich myšlení a chápání světa kolem nich. Práce odkrývá počátky vzniku teorie, zabývá se charakteristikou hypotézy samé a její kritikou. Třetí části obsahuje vlastní reflexi dané problematiky a její interpretaci.