Z bohem, ty muj pavliku! (k podobám a rolím pravopisu v uměleckém textu)

Abstract

Rozlišují se tradičně dvě realizační formy jazyka, a sice řeč mluvená a řeč psaná. Oba způsoby existence jazyka mají svá četná výrazná specifika, ale také některé společné průniky a styčné body. V příspěvku se stručně naznačují a komentují bohaté a pestré možnosti pravopisu lexikálního (rozdíly mezi psaním velkého a malého počátečního písmene), morfologické ho (užití defektních koncovek) a syntaktického (absence interpunkčních znamínek) a případy jejich funkčního využívání v literárním textu (zmíněné druhy pravopisu se mohou různou měrou kombinovat).

Traditionally two forms of language are distinguished – spoken and written ones. Both forms of a language have many specific characteristics but also some common features and points of contact. The article presents and comments rich and varied alternatives within lexical orthography (differences between big and small initial letters), mor phological orthography (using defect endings) and syntactic orthography (the absence of punctuation marks) as well as the examples of their functional usage in a literary text (the above mentioned forms of orthography can be combined in various ways).