Postavení soudního exekutora v civilním řízení a komparace s ostatními státy EU

Abstract

Přijetí zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, způsobilo tzv. dvojkolejnost, která spočívá ve skutečnosti, že nucený výkon exekuční činnosti již není výlučně v pravomoci soudu, ale část jeho pravomocí byla převedena na nově vzniklý institut soudního exekutora. Na soudního exekutora, který je v postavení podnikatele, přešla část mocenských pravomocí a exekučním řádem mu bylo stanoveno, jakým způsobem má svou činnost vykonávat. Při výkonu exekuční činnosti pak vystupuje v postavení úřední osoby v kombinaci s rizikem, které přináší podnikání. Pro diplomovou práci jsem zvolila název Postavení soudního exekutora v civilním řízení a komparace s ostatními státy EU. Na základě dosavadních znalostí v kombinaci se studiem legislativy, odborné literatury, stavovských předpisů, judikatury, kvalifikačních prací s obdobnou tématikou a odborných článků práce porovnává a popisuje postavení soudního exekutora na území České republiky s činností exekutorů v zahraničí. První část práce se v krátkosti věnuje historickému vývoji exekučního řízení od dob římského práva až po období první republiky. Třetí a čtvrtá kapitola pojednává o postavení soudního exekutora, jakožto podnikatele, možnostech jeho dalších činnosti a rozebírá průběh exekučního řízení, přes způsoby provedení exekuce, až po její skončení. V druhé polovině diplomová práce porovnává rozvrh a přidělování práce v obdobných profesích, jako jsou soudci, notáři nebo insolvenční správci, a to včetně porovnání nákladů řízení a jejich odměn. Poté práce srovnává úhrady nákladů exekučního řízení v České republice oproti úhradám v Německu, Francii a na Slovensku. Závěr práce se věnuje zavedení místní příslušnosti soudních exekutorů, popisu slovenského modelu teritoriality a uvádí důvody pro i proti jejímu zavedení. Cílem poslední části je objasnit, z jakých důvodů je nezbytná změna současné legislativy a potřeba zavedení čisté krajské teritoriality v kombinaci s principem jeden dlužník - jeden exekutor.