Kafka a sonorita v jeho dílech

Abstract

Hlavní tématem práce je význam zvukových projevů v Kafkových dílech. Motivy zvuku a hluku představují vyjádření touhy, v povídkách při hledání východiska z bezvýchodných situací, třeba i v proměně ve zvíře, a v románech touhu podřízenou rámci mocenských uspořádání a působících sil. Nápěvy fungují jako ritornel, v cizím prostředí, plném směrů a pohybů, kde nic není stálé a poznatelné, znějí s cílem vytvořit pevný bod, okolo kterého je možné vytvořit stabilní pozici, poznatelnou ve své stálosti, a dále sledovat záměr orientace ve světě chaotických pohybů a vlastního povzbuzení při plnění nesnadných povinností. Ritornel napomáhá orientaci působením dojmů známosti a důvěrnosti ve světě, který je cizí, prostřednictvím vytváření opakujících se rituálů a činností jakožto naší přirozené činnosti. U Kafky vždy selhávají pod vlivem proměnlivých sil, například právě těch sociálních, úředních a soudních, a rozpadají se v nezastavitelném toku, bránícím jakékoliv orientaci. Zvuk zkoumám skrze sféru pohybů, často pocházejících přímo od antagonistů Kafkových románů s pozice vyloučenosti, kde nepatří ani k obvyklým poměrům zákonitostí, ale nestaví se ani proti nim jako někdo, kdo zákonitosti ignorují a zásadně nedodržují. Místo toho zastávají třetí pozici, jež jim umožňuje reflektovat nezřetelnost normy a toho, co se normě vymyká, a snaží se navrátit zpět k jednomu nebo druhému. Protože jim není umožněno začít se orientovat a nikde nejsou přijímaní, jejich snaha vždy selhává, a nutí je začít znovu s větším odhodláním, až do úplného vyčerpání. Vždy se snaží zákonům plně vyhovět, ale nikdy se jim to nezdaří. Tento pohyb snahy o navrácení se zpět k normalitě zároveň odkrývá nové stránky identity, které teprve začínají poznávat, ovšem ne zcela. Dále jsou sonorní prvky motivem pro fenomén kolektivního vypovídání, vyjádřením i těch nejmenších sociálních skupin na poli většího společenského uspořádání. Téma kolektivní výpovědi je přesahem do jiných uměleckých oborů. Prizma menšinových výpovědí nabízí daleko širší perspektivu zkoumání, jako by tomu bylo například možné, kdyby dějiny nepsali pouze vítězové, ale i poražení.