Závrať a svoboda v propasti. Stavy závrati jako možnost možnosti

Abstract

Stavy závrati, vertiga, nejistoty a nevyváženosti se dnes užívají k popisu conditio humana. Uvažování o závrati spolu s filozofem Sørenem Kierkegaardem nejen jako o stavu nevyváženosti a nepředvídatelnosti, ale také jako o otevření prostoru svobody, poskytnutí „možnosti možností“, je východiskem této reflexe v rámci uměleckého výzkumu. Příspěvek, rozšiřující Kierkegaardovu definici závrati jako svobody možnosti o oblast somaestetiky a uměleckých příkladů, nahlíží závrať jako jádro intra-aktivního společného růstu, který vytváří okamžiky splynutí. Tyto okamžiky vycházejí z předpokladu, že závrať, úzkost a svoboda se navzájem prostupují a spoluurčují a otevírají nové obzory budoucí možnosti.