Deinstitucionalizace ústavní péče o děti v České republice

Abstract

Práce se zabývá problematikou deinstitucionalizace ústavní péče o děti v České republice. Cílem práce je porovnat ústavní a pěstounskou péči z pohledu osob, které jako ohrožené děti absolvovaly obě tyto formy náhradní výchovy. Prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření, metodou hloubkového rozhovoru, polo strukturovaného typu bylo odhaleno několik klíčových oblastí, jako například psychická deprivace, sociálně patologické jevy nebo teorie citové vazby. Všechny tyto oblasti jsou v práci podrobně analyzovány a zasazeny do kontextu deinstitucionalizace. Práce poskytuje reflexi legislativních změn, vzniklých v rámci transformace péče o ohrožené děti a poskytuje možnost, nahlédnout na problematiku náhradní péče očima těch, kteří jako děti nemohli vyrůstat ve funkčním rodinném prostředí své biologické rodiny.