Řízení o rozkladu v teorii a praxi

Abstract

Diplomová práce se zabývá institutem rozkladu a rozkladovým řízením jak z pohledu doktrinálního, tak z pohledu ryzí aplikační praxe. Institut rozkladu vykazuje specifické znaky řádného opravného prostředku, které jej diferencují od odvolání. Jedná se především o absenci devolutivního účinku a postavení osob, jež o tomto opravném prostředku rozhodují. Přesto je obecná právní úprava týkající se odvolacího řízení také stěžejní součástí řízení o rozkladu. Cílem práce je zhodnocení recentní právní úpravy § 152 správního řádu z pohledu jeho interpretace a aplikovatelnosti. Zabývá se také institucionálním postavením rozkladové komise, jež je nedílnou součástí procesu rozhodování o rozkladu. Pozornost je rovněž věnována jednacím řádům a statutům, na jejichž základě probíhá jednání před rozkladovými komisemi. Vybrané z nich jsou následně pomocí předem stanovených kritérií komparovány.