Britsko-francouzské soupeření ve Španělsku v letech 1833-1846

Abstract

Předkládaná diplomová práce si vzala za cíl zmapovat skrytou rivalitu mezi Velkou Británií a Francií v otázce Španělska v letech 1833-1846. Ani jedné z nich nebylo dění ve Španělsku lhostejné a rozhodly se podporovat regentskou vládu Marie Kristýny, která vláda v době nezletilosti infantky Isabely. Společně se Španělskem a Portugalskem uzavřely 22. dubna 1834 Alianci čtyř, ve které se zavázaly ke kolektivní snaze o vypuzení pretendenta Dona Carlose ze Španělska. Britsko-francouzské spojenectví v této věci neslo charakter spíše vzájemného soupeření o rozhodující vliv v Madridu, a právě podstata jejich rozporuplného vztahu je předmětem zájmu předkládané diplomové práce. Snahy o účelové překonání vzájemného antagonismu obě země provázely po celou dobu trvání první karlistické války a nevymizely ani po jejím skončení. Ačkoli byla Aliance čtyř skutečným přínosem pro španělskou liberální vládu a výrazně jí dopomohla k vítězství nad karlisty, vzájemné vztahy Velké Británie s Francií spíše oslabila. Jejich gradující spory se následně naplno projevily ve 40. letech 19. století v otázce výběru manželů pro španělskou královnu Isabelu II. a její mladší sestru Luisu Fernandu.