Přístup středně velkých měst v Česku k problematice smart decline

Abstract

Smršťující se města jsou sociálně i ekonomicky rizikovým územím jak v Česku, tak i v zahraničí. Práce se insipruje řešením problematiky smršťování podle strategií smart decline, které se využívají ve městech s nejhoršími případy populačního poklesu ve světě. Práce bere v potaz hrozby smršťování zejména v oblasti územního využití, ekonomické transformace a občanské soudružnosti obyvatel, což jsou pilíře, které strategie smart decline zohledňují. Kvůli možnostem komparativní analýzy je tato práce omezena pouze na středně velká města (města mezi 20 a 50 tisíci obyvatel k 31.12.2023). Města, u kterých je proces smršťování, zejména migračním odlivem obyvatel nejpoznatelnější, jsou právě ty města, která mají průmyslovou; zpracovatelskou nebo těžební minulost. Potvrzuje se, že tato města ztrácí v důsledku migrace za hranicemi města především mladé dospělé lidi mezi 20 a 30 lety. Kvůli tomuto jevu se i do budoucna předpokládá pokles porodnosti v těchto městech, která bude dál snižovat počet obyvatel těchto měst i v ukazateli přirozeného přírůstku. Pojmenování smart decline v Česku nebylo nalezeno v ani jednom strategickém nebo územním plánu zájmových měst, které proces smršťování zažívají nejvíce, nicméně komponenty tohoto souboru strategií jsou snadno identifikovatelné napříč všemi případy. Města se snaží udržet kontakt se svými obyvateli ať už formálním či neformálním způsobem a sbírají jejich podněty, regenerují nevyužívané plochy a podporují zaměstnatelnost ve městě, ačkoliv prioritizace a způsoby se napříč městy liší. Pouze některé z těchto měst si dává za cíl obráit proces smršťovíní k lepšímu, k čemuž směřují i jejich kroky zejména k rozšíření bytových kapacit, ale je možné, že tato očekávání se jim nemusí podařit naplnit. Image města se může, ale nemusí změnit mezi generacemi a je z velké části dána minulostí daného místa, což je velmi limitující pro rozvoj.