Transnacionální vazby členů české krajanské diaspory

Abstract

Abstrakt Práce se pokusila poukázat na to, že rozptýlené společenství českých krajanů z rumunského Banátu až donedávna traktované v diádě "původní" diaspory v Rumunsku, a české integrované "reemigrované" krajanské enklávy, tvoří kvalitativně nový celek deteritorializované intenzivně interagující komunity. Mohou za to jednak vlivy globalizace, kterým jsou české vesnice na kraji zájmu kapitálových trhů v jižním Rumunsku vystaveny. Druhak modely neúspěšné asimilace českých krajanů do většinové české společnosti, kteří sice zvládli poměrně dobře integrační proces (legislativně, ekonomicky a sociálně), ale následně orientovali své kroky především na rozvoj jim známých kulturních vzorců a vztahů, jenž znají z Banátu. Na podkladě společného soužití v českých vesnicích vzniká kvalitativně nová forma identity, jenž je mimo jiné symbolicky a sociálně závislá na společenstvích v Banátu. Důvodem propojení je ekonomicky úspěšný rozvojový projekt "šetrné agroturistiky" organizované společností Člověk v tísni. Existuje vztah mezi modernizací české krajanské druhotné diaspory v České republice, a modernizací krajanských společenství v rumunském Banátu. Vztah dialekticky posiluje bystrá komunikační, obchodní a ideologická výměna mezi oběma transnacionálními plochami, jenž vytváří zcela nové hodnoty vlastní již nikoliv jedné či druhé ploše, ale "trasnacionálnímu "třetímu sociálnímu poli". K deteritorializovaným hodnotám patří výdobytky modernity umožňující krajanům na obou plochách transnacionální sítě obcházet tradiční rodové závazky vůči "poli a bohu". Transnacionální sociální pole je politickou arénou, v níž jsou posilovány aspirace především banátských politických hráčů, kteří o existenci "krajanské komunity" v nacionálním smyslu pečují, a mimoděk posilují vznik nového mýtu společného původu, jenž není ale ničím jiným než oportunistickou snahou po zisku a vlivu. Transnacionální sociální pole ustavují, podobně jako u jiných rozptýlených komunit, remitance. V Banátu mají ale zcela jinou formu, než se kterou jsem se v antropologické evidenci setkal. Nejedná se o pragmatickou "těžbu" kapitálu z ekonomicky silnějších globálních areálů s předpokladem jednocestného proudu ze silnější do slabšího areálu (tedy z Čech do Rumunska) využitelnou k rozvoji strukturálně slabšího regionu. Díky etnické akcentaci charakteru agroturistického projektu, který je postaven na konzumaci zploštělých, hyperreálných obrazů tradiční české kultury, je sice čerpán kapitál od českých turistů z globálně silnější ekonomické plochy. Je ale využíván jinak, než postulují klasické teorie transnacionalismu. Má dva významy, a oba spadají především do roviny sociálních remitancí, které jsou ale v důsledku pro tvorbu diasporického vědomí důležitější než finanční a věcné. Jedná se o "platbu za zaopatřené stáří" a "dialektiku krajanského modernismu". Disertační práce se snažila postihnout cesty adaptace českých krajanů na podmínky globálních trhů. Cestou jim je posilování krajanské identity v české "reemigraci", k čemuž zásadní měrou přispívají velmi intenzivní kontakty mezi krajany žijícím na dvou národních plochách v České republice a Rumunsku. Jedná se o velmi zajímavý proces, jenž lze sledovat u mnohých etnických skupin v Evropě i USA. Případě českých krajanů je ovšem případem "druhotné diaspory", tedy naplněného mýtu o nalezení mýtické domoviny. Práce ukazuje, že tvorba diasporického mýtu založeném na domovině je v mnoha ohledech situační a dokládá to především na příkladu modernizace českých krajanů a následném vyjednávání této společenské modernizace v transnacionálním sociální prostoru.

Description

Subject(s)

migrace, transnacionalismus, deteritorializace, diaspory, banát, krajané, domovina, modernizace, mýtus, reemigrace, postmoderní identita, vizuální antropologie

Citation

OPEN License Selector