Koncept vědění Philipa Sidneyho

Abstract

Disertační práce je zaměřena na koncept vědění v díle Philipa Sidneyho (1554 ? 1586), alžbětinského aristokrata, dvořana, velvyslance a v neposlední řadě básníka, který je popisován jako zosobněný renesanční ideál. Sidney je spojován zejména s dějinami anglické literatury, přičemž je vyzdvihován přínos jeho díla k utváření alžbětinské literární kultury. Paradoxní je, že Sidneyho touhou nebylo zapsat se do historie jako literární teoretik a autor poezie. Jeho motivací pro tvorbu byla (dle jeho slov) snaha rozpracovat obranu básnictví proti různým nařčením, která učinila ze vznešeného umu terč posměchu, se záměrem ukázat význam poezie při řešení společenských, politických, ale i náboženských konfliktů. Sidney svůj koncept tedy směřuje ke kulturní a společenské praxi a poezie je v jeho vnímání adekvátním nástrojem, jak v praktické rovině kultivovat myšlení a jednání jedinců. Bylo by tedy chybné zkoumat Sidneyho dílo pouze jako příspěvek k dějinám literatury, jelikož je jeho ambicí, skrze definování místa poezie v kontextu renesančního vědění, ukázat její důležitost v řešení politicko-společenských problémů. Cílem této disertační práce je právě výklad Sidneyho konceptu vědění na základě analýzy jeho děl a zdůraznění jeho přínosu k dějinám vědění. Bližší zkoumání Sidneyho literárních i neliterárních děl dále ukazuje, že jeho poetický koncept je výsledkem dlouholetých úvah a studia antických i dobových autorů (jak anglických, tak kontinentálních). Významnou roli pro podobu spisů mají dále autorovy osobní zkušenosti, proto bude tato práce přihlížet i k jeho biografii a neliterárním pramenům. Tímto také bude splněn vedlejší záměr, a sice zmapování vybraných Sidneyho kontaktů v rámci jeho pobytu v českých zemích.