Vliv cesty do školy na obezitu a motorickou výkonnost u žáků čtvrté třídy základní školy v Chemnitz

Abstract

Cílem této práce je prozkoumat vliv cesty do školy a ze školy na hmotnostní stav a motorickou výkonnost žáků čtvrté třídy základní školy v Chemnitz. Údaje pocházejí z projektu ?Komplexní všeobecně vzdělávací zkouška ? KOMPASS?. Analýza dat byla založena na antropometrických datech, adrese bydliště a hodnotách motorické výkonnosti školních dětí. Dotazník, který rodiče museli předem vyplnit, poskytl informace potřebné ke zjištění jejich hmotnosti, použití dopravního prostředku a adresy bydliště. Německý test motoriky (DMT 6-18) umožnil posoudit motoriku, kdy děti musely splnit osm testovacích úkolů a následně byly zařazeny do výkonnostních tříd. Polovina školáků s podílem 49,95 % do školy a ze školy aktivně chodí pěšky nebo na kole a urazí průměrnou denní vzdálenost 1,40 km ? 0,93 km. Pasivními dopravními prostředky se rozumí použití automobilu a místní hromadné dopravy a denně je využívá 32,57 % studentů. Je uražena vzdálenost 6,43 km ? 6,05 km. Druhá část práce zkoumala souvislost mezi způsobem řízení školy a motorickým výkonem. Podle Böse (2008) je 32,0 % výkonů žáků ZŠ Chemnitz v mezích normy a při 52,2 % více než polovina dětí dosáhla alespoň nadprůměrných hodnot. Analýza hlavního vlivu způsobu dopravy na dosažený výkon ukazuje statisticky významné hodnoty (F(2,2636) = 10,004; p < 0,001; n2p = 0,008), přičemž post-hoc testy klasifikují aktivní a pasivní skupinu jako zvláště relevantní. Aktivní cesta do školy a domů má však pozitivní vliv na vytrvalostní výkon.