Význam odborného vyjádření a znaleckého posudku pro potřeby trestního řízení

Abstract

Má diplomová práce se zabývá v první řadě úlohou odborného vyjádření a znaleckého posudku pro potřeby trestního řízení, toho, co mají tyto dva instituty společného, v čem se liší, včetně zákonné právní úpravy. Ke správnému pochopení této problematiky je důležité také znát dokonale právní úpravu osoby znalce, jeho povinnosti a práva během řízení, samozřejmě jeho jmenování znalcem, jeho odměny i případné sankce za neplnění uložených povinností. Cílem této práce je tedy seznámení se se zákonnou úpravou a pochopení významu těchto dvou insitutů, včetně informací o znalecké činnosti ústavů a vytvoření si vlastního názoru na současnou právní úpravu. V úvodní části se zabývám definicí osoby znalce, jeho aktuální právní úpravou a samozřejmě podmínkami, co všechno je potřeba splnit, abychom se znalcem stali. Dozvídáme se tedy o tom, že znalec včetně znaleckého posudku a odborného vyjádření není upraven souhrnně v jednom právním předpise, ale že existuje úprava jak lex generalis, tak lex specialis, kterou použijeme vždy, když lex generalis s úpravou mlčí. Pokud už osoba splňuje zákonné podmínky pro jmenování znalcem, zabývám se jeho rozlišením na znalce zapsané v seznamu a znalce ad hoc. Další částí jsou možnosti odborných znalostí v trestním řízení, kde se už poprvé detailně zmiňuji o odborném vyjádření a snažím se ho komparovat se znaleckým posudkem. Následuje úloha znalce v praxi, to znamená jeho přibrání do trestního řízení, jeho kompetence, výslech, odměny i odvolání. Asi nejdůležitější a rozhodně nejrozsáhlejší část diplomové práce pojednává o znaleckém posudku, protože se během studia materiálů dovíme, že odborné vyjádření je upraveno naprosto minimálně, přičemž zákon často mlčí o tom, zda se tedy pro odborné vyjádření použije zákonná úprava znaleckého posudku, či nikoliv. U znaleckého posudku dokládám i malý historický exkurs, kde popisuji vývoj jeho úpravy a popisuji důležité změny, které vedly k dnešní úpravě a uvádím i přesné zákony, kterými byla poprvé problematika znaleckého posudku řešena a kdy ho bylo možné použít i u soudu. Následuje popis přípravy znaleckého posudku, jeho vypracování, zákonem požadované náležitosti, dále kategorizace, hodnocení znaleckého posudku a jeho možné vady. Ke konci práce se zabývám souhrnem zákonné úpravy jak znaleckého posudku, tak i odborného vyjádření, přičemž navrhuji některé změny ustanovení, kde jsou zřejmé díry v zákoně, a není jasné, jak postupovat, i přesto, že libovůle je zde nežádoucí. Cílem práce bylo tedy podat čtenáři komplexní informace o těchto institutech a zodpovědět všechny otázky, které se k tomuto tématu vážou.