Bodový systém v kontextu pravidel silničního provozu

Abstract

Ve své práci jsem popsala fungování bodového systému především z pohledu jeho aplikační praxe. V první kapitole jsem zdůvodnila výběr bodového systému jakožto tématu své bakalářské práce. Inspirovalo mne, že jednak v roce 2016 uplynulo deset let od zavedení bodového systému do právního řádu České republiky, jednak skutečnost, že aplikace bodového systému ve všech jeho podobách je předmětem mého zaměstnání, neboť pracuji jako referent úřadu obce s rozšířenou působností zabývající se všemi stránkami bodového systému, samozřejmě vyjma zákonodárné iniciativy, a bodový systém se mne rovněž týká jakožto řidiče motorového vozidla, z této pozice dosud pouze v teoretické rovině. Ve druhé kapitole jsem nejprve vymezila základní pojmy. Následně jsem popsala fungování bodového systému. Vymezila jsem, co vlastně bodový systém je, jaký je jeho účel a jaké důvody vedly zákonodárce k jeho zavedení. Dále jsem se zabývala historií bodového systému, od jeho obdoby ve formě papírových vložek k řidičskému průkazu, přes jeho první verzi až po současnou podobu. Následně jsem popsala princip bodového systému zaznamenávání bodů do registru řidičů, možnosti zákonných odečtů bodů, důsledky dosažení 12 bodů, tzn. pozbytí řidičského oprávnění, a podmínky stanovené zákonem o silničním provozu k tomu, aby řidič mohl požádat o vrácení řidičského oprávnění. Podrobněji jsem se zabývala splněním podmínky absolvování dopravně psychologického vyšetření. Na základě porovnání charakteristiky trestání a charakteristiky bodového systému, na základě důvodové zprávy k zákonu o silničním provozu a na základě průlomového rozsudku Nejvyššího správního soudu jsem se pokusila zodpovědět otázku, zda body jsou či nejsou trestem. Ve třetí kapitole jsem uvedla charakteristiky bodových systémů některých zemí Evropské unie. Rozdělila jsem bodový systém používaný v těchto zemích na 3 základní skupiny. Na skupinu přičítací, kdy má řidič na začátku na svém bodovém kontě 0 bodů a jednotlivé body jsou mu pak postupně přičítány. Na skupinu odečítací, kdy má řidič na začátku na svém bodovém kontě zákonem dané země stanovenou maximální hranici a jednotlivé body jsou mu od této hranice odečítány. A na skupinu 3x a dost, kdy řidič je při prvním spáchání přestupku varován, při druhém spáchání je mu uložena pokuty a teprve při třetím spáchání je mu odebrán řidičský průkaz. Podrobněji jsem se věnovala bodovému systému ve Spolkové republice Německo jakožto v zemi, kde byl bodový systém zaveden jako první v Evropě. Popsala jsem jeho verzi před radikální novelizací od 1.5.2014 i po této novelizaci spočívající především ve snížení maximální hranice z 18 bodů na 8 a redukci přestupků na ty opravdu závažné ale se současným značným zvýšením výše pokuty za přestupky nebodované z důvodu zachování výchovného efektu. V závěru kapitoly jsem porovnala bodový systém Spolkové republiky Německo s českým bodovým systémem. Samostatnou kapitolu, čtvrtou, jsem věnovala námitkovému řízení v rámci bodového systému jakožto jakési formy opravného prostředku proti odnětí řidičského oprávnění v důsledku dosažení maximální hranice 12 bodů, a jeho odlišnostmi od klasického správního řízení vedeného ve věci projednání přestupku, neboť důsledkem dosažení takové hranice je pozbytí řidičského oprávnění, o kterém se však nerozhoduje, když řidič jej pozbývá de lege, ze zákona. Jestliže se o pozbytí nevydává rozhodnutí, nemůže řidič využít opravné prostředky proti rozhodnutí stanovené správním řádem. Z tohoto důvodu dává zákon o silničním provozu řidiči možnost obrany ve formě námitek proti záznamu bodů. V kapitole popisuji, k čemu dochází, jestliže řidič podá námitky proti záznamu bodů a zabývám se nejčastějšími námitkami, které jsou v praxi uplatňovány jako např. že řidič přestupek nespáchal nebo že spáchal jiný, než za který mu byly zaznamenány body, že podklad, na základě něhož byl proveden záznam bodů nebyl pro záznam způsobilým podkladem, atd.