Are “Brain-Dead” Patients Real Cadavers?: “Brain Death” from the Viewpoint of Iranian Shiʿi fiqh and Culture in Iran

Abstract

The chapter deals with the issue of the brain death. It shows the difference in perception of death in the terms of common sense (‘urf ‘āmm) and special / expert (‘urf khāṣṣ) judgment, which is particularly necessary in determining the status of patients with acute brain damage (either traumatic or non-traumatic). It addresses the basic dispute on whether the neurological criterion (brain activity) or the circulatory criterion (heart beating) is essential for determining human death. Furthermore, it will show which Iranian Shi‘i marāji‘ at-taqlīd support which of these two theories; it assesses their legal arguments for both theories and considers whether these arguments are based solely on the jurisprudential basis or involves philosophical reasoning as well. Differences between the states of acute brain damage will be defined, in particular the uncertainties about the precise determination of brain death (complete destruction of the brain structure, brain stem death, or neocortical death) and if these differences are included in Shi‘i fiqh considerations. The Iranian Parliament confirmed the Brain Death and Organ Transplantation Act in 2000 and implemented it in 2002. The discussion between supporters and opponents of this legalization will be presented, highlighting the main concerns and problems. The second part of the contribution focuses on brain death and organ transplantation culture in the city of Qom, Iran. It describes the examinations and tests used to determine brain death in Iran (in which the author participated in Sayyid Beheshti Hospital in Qom). It also shows the main problems that the Qom Brain Death and Transplantation Centre faces, especially the process of obtaining family consent to organ donation, the impact of marāji‘ on their decisions, the issue of inviolability of the dead body after donation, and more.

Kapitola se zabývá problematikou mozkové smrti. Ukazuje rozdíl ve vnímání smrti z hlediska zdravého rozumu ('urf'āmm) a speciálního/expertního ('urf khāṣṣ) úsudku, který je zvláště nezbytný při určování stavu pacientů s akutním poškozením mozku (ať už traumatickým nebo ne -traumatický). Řeší základní spor o to, zda je pro určení smrti člověka podstatné neurologické kritérium (aktivita mozku) nebo kritérium oběhové (bušení srdce). Dále ukazuje, které íránští ší’itští marāji‘ at-taqlīd podporují kterou z těchto dvou teorií; posuzuje jejich právní argumenty pro obě teorie a zvažuje, zda tyto argumenty vycházejí pouze z jurisprudenčního základu nebo zahrnují i filozofické uvažování. Budou definovány rozdíly mezi stavy akutního poškození mozku, zejména nejistoty ohledně přesného určení mozkové smrti (úplná destrukce mozkové struktury, smrt mozkového kmene nebo neokortikální smrt) a zda jsou tyto rozdíly zahrnuty do úvah šíitského fiqhu.