Kompenzace sedavého zaměstnání pohybovou aktivitou.

Abstract

Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje obecný rozbor sedavého zaměstnání (zejména při práci u počítače) a s ním spojených rizikových vlivů na pohybový systém člověka. V této souvislosti je rozebírána obecná teorie postury a hlubokého stabilizačního systému. Teoreticky je rozebírána ergonomie práce s důrazem na ergonomii sedu. Dále se práce věnuje obecné otázce kompenzace a kompenzačních technik. Praktická část navazuje na část teoretickou. Je postavena na myšlence porovnání stavu u tří sledovaných klientek ve čtyřměsíčním období, přičemž na začátku průzkumu byly podrobeny vstupnímu vyšetření a po ukončení sledování prošly vyšetřením výstupním. Smyslem bylo zjištění, jakým způsobem ovlivní dodržování předepsaných kompenzačních technik subjektivně vnímanou bolest a jak se změní objektivně zjistitelné (změřitelné) hodnoty. Zvolila jsem tři způsoby kompenzace. První, nejlehčí způsob, spočíval pouze v úpravě držení těla v sedu, resp. k ergonomii (optimalizaci) sedu. Druhý způsob obsahoval aplikaci aktivních cvičebních jednotek, které se skládaly z těchto prvků: cvičební jednotka pro samostatné domácí cvičení bez stálé přítomnosti cvičitele, senzomotorická stimulace a cvičení hlubokého stabilizačního systému pod mým vedením. Třetí, nejnáročnější způsob, obsahoval kombinaci obou předchozích přístupů kompenzací. V rámci svého výzkumu jsem chtěla potvrdit, či vyvrátit tři stanovené hypotézy. První hypotéza: dodržováním ergonomie sedu se sníží bolest zad. Druhá hypotéza: při dodržování ergonomie sedu a pravidelném cvičení se výrazně zlepší kvalita hlubokého stabilizačního systému (dále též HSS). Třetí hypotéza: při aktivním cvičení se sníží bolest zad více než při pouhém dodržování ergonomie sedu. Závěry a zjištění uvádím v diskuzi této práce.