Nutriční hodnota dřevin pro dobytek jako hybatel krajiny v průběhu holocénu

Abstract

Směry vývoje vegetace v průběhu holocénu jsou připisovány změnám klimatu, případně souvisejícím jevům, jako je např. rozvoj patogenů způsobujících onemocnění jilmu. V souvislosti s odlesňováním krajiny bývá zmiňován i vliv velkých býložravců, převážně však volně žijících. Celoroční pastva dobytka v lese i na polích po sklizni, případně vědomá sklizeň listů dřevin (tzv. letninování) se však jeví jako další významný hnací mechanismus vývoje vegetace. Preferenční pastva vybraných dřevin z důvodu jejich vysoké nutriční hodnoty je v přímém souladu se zaznamenanými výkyvy výskytu jilmu, buku, habru či břečťanu v Evropě. Adaptace skotu na kvalitu výživy v průběhu roku byla také významným prvkem v domestikačním procesu.