Postoj vedení strojírenských podniků v Plzeňském kraji k pracovní síle v kontextu zavádění Průmyslu 4.0

Abstract

V článku zkoumáme postoj vedení strojírenských podniků v Plzeňském kraji k pracovní síle a pokoušíme se odhadnout, do jaké míry nástup Průmyslu 4.0 (P4.0) ohrožuje řadové zaměstnance. Volíme metodu případové studie a realizujeme census středních a velkých podniků v tradičně průmyslovém regionu. Census provádíme formou dotazníkového šetření, ptáme se nejvyššího vedení podniků na zavádění P4.0 v podniku a pozici pracovní síly v tomto procesu. Zjišťujeme míru zavedení P4.0 v deseti vybraných oblastech fungování podniku, co bere vedení v úvahu při investicích do P4.0, jakým problémům podnik čelí při zavádění P4.0 a jaký dopad bude mít zavedení P4.0 na řadové zaměstnance v podniku. Výsledky prezentujeme agregované podle míry pokročilosti podniků v zavádění P4.0, kdy je dělíme do tří kategorií - minimální, podprůměrná a průměrná míra zavedení P4.0. Docházíme k závěru, že nástup P4.0 řadové zaměstnance neohrožuje, protože s nimi vedení podniků nadále počítá. Při investicích do P4.0 má vedení řadové zaměstnance na zřeteli, ochota adaptovat stávající zaměstnance je vyšší než najímat nové, a pokud vedení uvažuje o najímání nových zaměstnanců, zároveň uvažuje o adaptaci současných. Navíc, s pokročilostí podniků roste i ochota jejich vedení adaptovat řadové zaměstnance.