Terciární vzdělávání a jeho vliv na hospodářský rozvoj v členských státech EU

Abstract

Cílem práce je analyzovat vztah mezi vzděláním a ekonomickým růstem s důrazem na strukturu vzdělání, která často zůstává opomíjena. Ačkoli pozitivní vliv vzdělání na ekonomiku a ekonomický růst je často považován za samozřejmost a podpořen teorií, na empirické úrovni často překvapivě selhává. Jak dokazují výzkumné práce Holmese (2013) a Holmesa a Mayhewa (2016), odhady ekonomického růstu vyvolaného vysokoškolským vzděláním mohou být citlivé na výzkumná data zahrnutá do analýzy. Navíc autoři naznačili, že se systematicky objevuje měřicí chyba. V současnosti, přestože existuje více vysoce kvalitních dat, může stále způsobovat obtíže při provádění analýz mezi zeměmi, protože "neukazují žádný vliv vysokoškolského vzdělání na růst" (Holmes, 2013, s. 34). Tato práce přispívá k současnému stavu poznatků zejména zaměřením na STEM (science, technology, engineering, maths) vzdělání a také zohledněním genderových rozdílů. Pomocí standardních ekonometrických metod spolu s modelováním strukturálních rovnic (SEM) a Bayesian Model Averaging (BMA) byl prozkoumán vztah mezi vysokoškolským vzděláním, ekonomickým růstem a rozdíly ve mzdách mezi pohlavími. Předběžné výsledky ukazují, že podíl populace s terciárním vzděláním nemá významný vliv na ekonomický růst. Nicméně, pokud se zaměříme pouze na STEM vzdělání, efekt se stal statisticky významným a pozitivním. Poměrně překvapivě se zdá, že ženy s terciárním vzděláním mají nižší vliv na ekonomický růst ve srovnání s mužskými absolventy. To však není způsobeno samotným pohlavím, ale opět skutečností, že je nízký podíl žen ve STEM oborech. Pro podporu míry růstu je důležité nejen přitahovat mladé lidi, zejména ženy, ke STEM vzdělání, ale také zlepšovat podmínky na trhu práce a odstraňovat možné sociální, legislativní a genderové omezení. Skutečnost, že se zvyšuje poměr osob s vysokoškolským vzděláním, sám o sobě nezaručuje budoucí ekonomický růst.