Aspekty britsko-německého jednání o alianci z roku 1901

Abstract

Cílem studie je shrnout několik faktorů, které výrazným způsobem ovlivnily průběh britsko-německého jednání o alianci, a současně vysvětlit předpoklady samotného vzniku tohoto jednání. V rámci stanovených cílů studie mapuje situaci britského impéria na přelomu 19. a 20. století, akcentujíce imperiální problémy, kterým Velká Británie musela čelit. Z těchto událostí měly nejpodstatnější vliv druhá búrská válka, vypuknutí Boxerského povstání a Fašodská krize. Británie v důsledku zmíněných událostí dospěla k názoru, že politika skvělé izolace je déle neudržitelná, a začala na mezinárodním kolbišti hledat vhodného spojence. Kalkulovala s několika kandidáty, z nichž jedním bylo Německo. V důsledku odlišných zájmů a představ o směrování mezinárodního vývoje došlo ke krachu jednání. Nekompatibilita názorů byla nejvíce patrná v přístupu k evropské politice, kdy Německo požadovalo napojení Velké Británie na Trojspolek, což bylo pro Londýn bylo nepřijatelné. Berlín na druhé straně odmítl přijmout kroky k omezení ruského vlivu na Dálném východě. Svým dílem ke krachu jednání přispěl i zmatečný diplomatický postup barona Eckardsteina, prvního tajemníka německého velvyslanectví v Londýně.