Hodnocení odborné hodnoty vědeckých prací, jejich reagující citace a publikační autorita

Abstract

Ve většině případů má paradigma "zveřejnit nebo zlikvidovat" nevyhnutelné důsledky pro kvalitu publikovaného výzkumu, protože vědecké výsledky jsou hodnoceny kvantitativně a nikoliv kvalitou. Tlak na vícenásobné publikování má za následek vytvoření takzvaných žurnálů predátorů, které působí bez požadovaného navrácení vrstevníků. Kromě toho citační záznamy dokumentů neodrážejí řádnou vědeckou kvalitu, která zvyšuje pouhé množství. Růst sofistikovaných "push-and-button" zařízení umožňuje snadnější přípravu publikací a usnadňuje data připravená k publikování. Články lze tedy sestavit pouhým kombinováním různých měření, obvykle bez představy o čem to všechno je a za jakým účelem to může sloužit. Navíc jakákoli hluboce zakořeněná teorie, která je v rozporu s běžnými popravami, není vítána, protože přerůstá beznadějnou často dlouhou praxi. Zatímco počet publikací je jednoznačně kvantitativním kritériem, hodně naděje bylo kladeno na citaci, která slíbila, že bude sloužit jako přiměřené měřítko skutečné vědecké hodnoty, tj. Kvality vědecké práce. Faktor dopadu souvisí s právem van't Hoffova koeficientu aktivity. Zejména je zkoumán případ ruské publikační politiky a politiky JTAC. JTAC je osvícen tím, že poskytuje základnu pro nové oblasti vědy o tepelných materiálech, které by měly být uznány jako dosud chybějící dopad.