Dezinformace a meze svobody projevu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva

Abstract

Dezinformace a jiná nepravdivá sdělení jsou stále větší problémem dnešního světa především díky vlivu Internetu a sociálních sítí. Jsou hrozbou pro demokracii, bezpečnost a integritu informací, ale jsou nebezpečné i z lidskoprávní perspektivy. Účelem této diplomové práce je zkoumat a popsat vzájemný vztah mezi dezinformacemi a svobodou projevu chráněnou článkem 10 EÚLP. Hlavně se soustředím na předchozí rozsudky a rozhodnutí ESLP a to, co z nich vyplývá pro možné budoucí dezinformační případy. Odpovídám na otázku, zda jsou dezinformace chráněnou formou projevu podle 1. odstavce článku 10 a proč si myslím, že rozhodujícím faktorem pro jejich odmítnutí je zásada dobré víry a žurnalistická etika. Vysvětluji, jaké podmínky musí státy dodržet, pokud omezují lživé projevy v souladu s 2. odstavcem článku 10 a judikaturou ESLP. Dále se zaměřuji na článek 17, obsahující zákaz zneužití práva, jako možné potenciální řešení dezinformačního fenoménu. Na závěr se zabývám pozitivními povinnostmi, které pro státy vyplývají z článku 10, zejména právem na informace, a co se stane, pokud státy samy neříkají pravdu.