Astronomové působící na území České republiky a možnosti začlenění poznatků o nich do výuky na ZŠ

Abstract

V současné době dochází k velkému rozvoji vědy a techniky. Především se jedná o vývoj v oblastech elektroniky, jaderné fyziky či astronomie. Podíváme-li se do minulosti právě na oblast astronomie, tak ani tam vědci nezaháleli ? snažili se pochopit přírodní zákonitosti (gravitaci, tlakovou sílu, složení látek), zabývali se astronomickými zákony (rotace Země, střed Galaxie, střídání ročních období či pozorování vesmírných těles na obloze). Závěry vědců nebyly vždy správné či pravdivé, ale i tak přinášely v tehdejší době stále nové poznatky, teorie, úvahy a objevy. V minulosti můžeme nalézt mnoho významných vědců, kteří se proslavili velkými objevy či zákony. Já jsem si pro svoji práci vybrala vědce z oblasti astronomie. Již v dávných dobách lidé pozorovali oblohu a zajímali se o objekty, které na ní spatřili. Zpočátku se jednalo o největší objekt na obloze ? Slunce ? a pozornost také přitahoval záhadný Měsíc. Těmto dvěma objektům připisovali velký význam v souvislosti s ? úrodnost půdy, úmrtí či narození. I hvězdy byly pro ně něčím neznámým, co si neuměli vysvětlit. V průběhu mnoha let nakonec zjistili, že pozorují stále stejné hvězdy, které se pohybují od východu na západ ? což byl velký pokrok. Na základě odpozorovaných fází Měsíce dovedli určit první časovou jednotku, roční období, atd. Později, když už měli lidé vyspělejší techniku, dokázali pozorovat detailněji i planety, jejich pohyby a na základě toho spekulovali o planetárním systému. V této práci jsem vytvořila studii o astronomech, kteří svými závěry přispěli do vývoje astronomie a během svého života navštívili nebo působili na území České republiky. Podařilo se mi zpracovat několik desítek astronomů, kteří zasáhli do této vědy. Zpočátku odborné části je vytvořena stručná databáze, která obsahuje všechny zpracované astronomy. Dále je každý z nich podrobně zpracován s úvodní hlavičkou, kde je uvedeno datum, místo narození a úmrtí, místo působení a oblast výzkumu. U některých jsou přidány i zajímavosti, například pojmenování kráteru po astronomovi, pojmenování hvězdárny či název planetky. U většiny astronomů uvádím stručný životopis, který je doplněn obrázky vynálezů, budovami, kde působili či jinými zajímavostmi, které jsou s nimi spjaty. U významnějších jmen, jako je Kepler, Brahe či Bruno je zpracování poněkud rozsáhlejší. Podařilo se mi navštívit i některá místa jejich působení, proto zde uvádím i vlastní fotografie. Součástí této práce je i pedagogicko-psychologická část, kde jsem zmínila didaktické postupy, cíle při výuce fyziky či motivaci. Fyzika nepatří mezi žáky k těm neoblíbenějším předmětům, proto by měl být kladen velký důraz právě na motivaci. Neopomenula jsem také zmínit výukové metody či didaktické zásady. Ve školách se setkáváme s různými výukovými metodami, jak nejlépe žákům danou látku přiblížit, aby si jej zapamatovali. V 21. století se velice propaguje projektová metoda, kde žáci pracují samostatně na úkolech a tím se učí vzájemné spolupráci, porozumění a dozvědí se něco nového. Tato metoda se pro mě stala jakousi výzvou. Vyzkoušela jsem si naplánování a zrealizování projektu na základní škole. Téma jsem zvolila astronomické ? Významní astronomové na našem území ? Johannes Kepler, Tycho Brahe. Příprava tohoto projektu pro mne byla velice náročná, jelikož jsem dosud žádný projekt nerealizovala. Při samotném zpracování projektu byla pro mne ?velkou rádkyní? PhDr. Šafránková, Ph.D. Díky ní, jsem dokázala projekt zpracovat na takové úrovni, aby odpovídal všem pedagogickým zásadám. Celý projekt je rozdělen do třech částí ? návrh, realizace, sebereflexe. V první části jsou zmíněny nezbytné informace potřebné pro přípravu celého projektu. Součástí jsou předpokládané cíle projektu, oborové vazby, předpokládané výukové metody, organizace, motivace či smysl projektu. V druhé části je popsán průběh celého projektu, který jsem doplnila vlastními fotografiemi. V poslední části je uvedeno celkové zhodnocení projektu a splnění vytyčených cílů.